Je tak dobré se poohlédnout po nějakém vhodném hotelu spíš na západě nebo na východě města, protože tam se nachází většina ubytovacích příležitostí. Pak je ale také nutné počítat s trochu delší cestou do centra.

Určitě doporučujeme navštívit některou z mnoha vynikajících rybích restaurací ve městě. Protože se město nachází přímo na pobřeží Středozemního moře, je tady přímo zaručena okamžitá nabídka širokého sortimentu těch nejrůznějších druhů zaručeně čerstvých ryb.

Přístavní město Alexandria se táhne podél pobřeží Středozemního moře, na samém severu Egypta. Město se nachází v úrodné deltě Nilu, který zaplavoval po celá staletí celou deltu tmavými úrodnými nánosy.

Rozsáhlé zavlažovací systémy pak zajistily přeměnu jinak neúrodné oblasti v zemědělsky velice využívanou severní část Egypta. Kolem Alexandrie je tak krajina je zelená a úrodná, čímž se velmi liší od suchých a pouštních oblastí zbytku Egypta.

Pokud se vydáte na dovolenou do Egypta, měli byste v každém případě podniknout výlet k tomuto sloupu a obdivovat tak jednu z největších antických památek ve městě Alexandria. Sloup se nachází na jihozápadě alexandrijského centra, mezi jezerem Mariout a Středozemním mořem. Pahorek, na kterém sloup stojí, je pokryt štěrkem, architektonickými fragmenty a pozůstatky starých zdí. Triumfální sloup převyšuje ruiny alexandrijského Serapea. V jeho blízkosti objevíte katakomby a arabský hřbitov.

Alexandria je druhým největším městem v Egyptě, žije zde asi 3,5 milionu obyvatel. Je také přístavním městem na egyptském pobřeží Středozemního moře, v západní části nilské delty. Alexandria se se svojí atmosférou odlišuje od ostatních egyptských měst - na rozdíl od nich nepůsobí jako ze Středního východu, ale spíše se podobá evropským letoviskům ve Středozemí. Počasí je tu velmi příjemné i v létě, a tak zde často horké měsíce tráví bohatí obyvatelé z Káhiry.

Egypt se může pyšnit svou tisíciletou historií. O kultuře a náboženství země nesvědčí pouze mnohé monumentální stavby, ale také známá Alexandrijská knihovna, která byla údajně postavena za krále Ptolemaiose II. v roce 288 př.n.l. a měla již za svého času věhlasnou pověst. Uchovávala asi 700 000 pergamenových svitků a měla tak největší sbírku písemností. V roce 48 př.n.l. byla knihovna po obsazení vojsky Julia Césara omylem zapálena a zničena, části knihovny se prý ale zachovaly.