Na jihu Luxoru postavil panovník Amenhotep III. chrám, který tenkrát měřil jen 195 metrů. Chrám v Luxoru je zasvěcený rodině boha s lidskou podobou, často také stvořiteli světa s beraní hlavou Amunovi. Honosí se bohatě dekorovanými a okrasnými stěnami, sloupy a obrazy bohů. Přepychový bulvár se zahradami a velkým množstvím soch faraónů vede k asi 3 km severně položenému chrámu v Karnaku.
V chrámu leží hodně navštěvovaná mešita Abu el-Haggag, což je v islámu uctívaný svatý. O dvě brány pak následuje erbovní sloup Thutmosise III. a nakonec dvůr, kde kdysi bylo jádro Karnaku. Dále je opevněný chrám Thutmosise III., pak směrem na jih ke Svatému moři spatříte cestu ke komplexu chrámů bohyně Mut. Nakonec se dostanete ke chrámu Chonse v jihozápadním rohu a k muzeu v severozápadním rohu, kde stojí kaple Sesostrise I.

Poslední znovuobnovení chrámu spadá do vlády Nektanebuse I. ze 30. dynastie. Bezprostředně před chrámem je dobře zachovaná dřívější cesta pro procesí. Vedla k jedné velké pískovcové bráně, ze které dnes zbyly zbytky zdi. Přes bránu se dostanete na nádvoří s malou římskou kapličkou, která byla zasvěcena za vlády císaře Hadriána bohu Sarapisovi. Chrám v Luxoru byl nazýván Ipet Resyt, což znamená "jižní palác". Byl tím míněn druh obytného domu, jižně položený palác, v němž sídlila trojice bohů a jako panovníci využívali také služby sloužících a duchovních. V roce 1881 zpřístupnil chrám francouzský egyptolog Gaston Maspero. Víc než o jedno století později objevili dělníci při sanačních pracích na dvoře Amenhotepa III., jehož sloupy hrozily sesunutím, úkryt v písku metr pod zemí s pěti velmi dobře zachovanými královskými sochami Nové říše a také asi kolem 20 dalších soch králů a bohů z různých dřívějších epoch. Jsou vystaveny v muzeu v Luxoru v imitacích hrobek.