Zawyet el-Aryan

Zawyet el-Aryan (Záwíjit el-Arján) je starobylé pohřebiště a archeologické naleziště v Dolním Egyptě. Tamní pyramidy patří k memfiskému pohřebišti, najdete je asi 6 km severně od města Sakkára a 8 km jihozápadně od města Gíza.

Nekropole sloužila jako pohřebiště až do doby, kdy do Egypta přišli Římané. Mrtví byli pohřbíváni většinou do šachtových hrobů (v době vlády 1. dynastie). V dobách, kdy vládla třetí dynastie, byli mrtví pohřbíváni také v cihlových mastabách.

Když vládly 3. a 4. dynastie, byly v oblasti postaveny dvě pyramidy. Jedna byla určena pro krále Chabu ze 3. dynastie, který bývá ztotožňován s králem Hunejem. Druhá, severní pyramida, která byla stavěna pro krále Nebku či Baku ze 4. dynastie, zůstala kvůli krátkému období panovníkovy vlády nedokončena.

Chabova pyramida je jižním směrem, říká se jí také "Vrstvená" nebo "Haram el-Medawwarah". Jedná se o nedokončenou, patrně pětistupňovou pyramidu skořepinové konstrukce, se základnou o délce 84 m. Původně mohla měřit 42 m. Co se týče stavebního stylu, je srovnatelná s pyramidou v Médúmu.

Jediný nápis na severní pyramidě není zcela zřetelný. Jedná se o jméno Nebka, Baufre nebo Neferka (3. – 4. dynastie). Stavební provedení připomíná pyramidu v lokalitě Abu Ravaš, je tedy pravděpodobné, že patřila králi 4. dynastie (Baufre). Pyramidu tvoří pouze 25 m hluboká šachta, která vede k pohřební komoře. Délka základny je odhadována na 200 m.

Nejvýznamnější mastaba Z 500 stojí východně od jižní pyramidy. V budově byly nalezeny kamenné předměty a keramika se jménem Chaba. Tak bylo zjištěno, komu pyramida patřila. Vedou se ale spory o to, že se nejedná o mastabu, ale obětní chrám Chabovy pyramidy.

Vzhledem k tomu, že je oblast od roku 1960 vojenskou zónou, areál není přístupný, a tak bohužel není možné provádět ani novější výzkumy. Dnes je oblast do značné míry zastavěna četnými budovami, pouze jáma od základny pyramidy je na satelitních snímcích ještě rozeznatelná.

První popis Chabovy pyramidy učinil v roce 1839 britský egyptolog John Shae Perring. Stejně tak ve svých zprávách zmínil pyramidy německý egyptolog Karl Richard Lepsius a přidělil jim číslo XIV v jeho pyramidovém seznamu. První úplnou katalogizaci Zawyet el-Aryanu tak provedla v období 1842 - 1846 právě Lepsiusova expedice.

Baufreova pyramida byla odkryta v letech 1905 - 1912 italským egyptologem Alexandrem Barsantim. V přibližně stejném období zde kopala americká expedice, která zprávu zveřejnila až v roce 1978. Další výzkumy skončily smrtí Barsantiho v roce 1917.