V roce 622 se vydal Mohamed se svými stoupenci jakožto pronásledovaná menšina do Medíny, kde byl osočován o něco méně než v Mekce. Založil taky jako hlava nového společenství první islámský stát, ke kterému příslušeli také místní Židé - až do jejich vyhnání nebo zavraždění.

Tímto odchodem, zvaným hidžra, začíná pro muslimy islámský letopočet, kteří je založen na měsíčním roku. O několik let později si Muhammad díky velké armádě Mekku opět získal. Během následujících dvou desítiletí byl téměř celý arabský prostor islamizován. Zpočátku se tak dělo nenásilně a později tlak zesílil, např. zvláštními daněmi pro nevěřící.

Pět pilířů islámu

"Není žádný Bůh kromě Alláha, a Mohamed je jeho Prorokem", tak zní vyznání víry pro muslimy. Slovo islám znamená obětování se, vydání se boží vůli.

Islám spočívá na pěti pilířích: Pětkrát denně vykonat modlitbu (salat), které předchází rituální omývání ke spirituálnímu očištění.

Čtyři další povinnosti jsou půst (saum) během Ramadánu, dobrovolná náboženská daň (zakát) 2,5% z ročního příjmu, pouť (hadždž) do Mekky alespoň 1x za život (pokud to dovolí zdravotní a finanční situace), a - nejdůležitější pilíř - šahada, vyznání víry, která potvrzuje jedinečnost Boha. Šahada vylučuje víru v Ježíše, neboť Bůh nebyl zplozen a neplodí.

Kult osobnosti

Islám nezná žádné mocné duchovenstvo a zakazuje oficiálně každý kult osobnosti a kult svatého, což ale neznamená, že se neuctívá značný počet svatých a jejich den narození. Kvůli nedovolenému kultu osobnosti je také ale nesprávné nazývat muslimy jako "Mohamedány".

Samotné zobrazení Boha nebo uctívaných lidí je zakázáno, takže se člověk musí vzdát také názorného zobrazení a používat vyhotovenou ornamentiku a znamenitou kaligrafii (písmařství).

Sunnité a Šíité

Muslimskou menšinu představují Šíité, kteří představují asi 10 -15 % všech muslimů. Šíitský islám vznikl z mocenských bojů následníků Proroka v polovině 7. století. Název vznikl od spojení Ší'at Alí (Přívrženci Alího).

Alí byl švagr Mohameda, který byl prohlášen v Medině za kalifa, ale v následujících bojích podlehl svému protivníkovi Muawijovi z militaristické šlechtické rodiny Omaijadů a byl v roce 661 zavražděn. Muawija založil jako kalif sunnitskou dynastii Omaijad.

Šíité a Sunnité spadali pod zákonitost prvních čtyř kalifů - Abu Bakra, Omara, Othmana a Alího. Následovníci Alího z dynastie Omaijad a Abbasid nebyli ovšem Šíity uznávaní. Proto uznávala největší skupina, tzv. Dvanáctero Šíitů, jako právoplatné následníky Proroka dvanáct Imamů, začínající Alího syny Hasanem a Husajnem. Obě děti byly z manželství s dcerou Proroka, Fátimou (Fatmou).