Rudé moře - památky

Od kláštera sv. Antonína ke klášteru sv. Pavla (arabsky Deir Anba Bula) vede náročná, více hodin trvající cesta pěšky. Touto stezkou nesmíte jít sami, ale jen se zkušeným průvodcem z mnišského řádu. Klášter je menší a jednodušší než antonínský klášter, který je od něj vzdálený 25 kilometrů. Klášter sv. Pavla ale je impozantně položený v údolí vádí Deir. Od zdi, kterou je klášter obklopen, můžete vidět až ke Gebel Musa na Sinajském poloostrově. Pro hosty jsou tu prosté možnosti přenocování (ženy na Velikonoce do kláštera nesmí). Za vysokými zdmi vede malý koptský klášter ničím nerušený život, nezávisle na vnějším světě. Vedou si tu také vlastní zemědělství a chovají dobytek.

Antonínský klášter, arabsky Deir el Qaddis Antwan, byl založen v roce 356 krátce po smrti Svatého Antonína a je nejstarším a největším koptským klášterem v Egyptě. Antonín Svatý je uctívaný také jako Veliký a považuje se za patrona pronásledovaných a ochránce domácích zvířat. Klášter leží pod jeskyní na úpatí náhorní plošiny Galala, která je vysoká až 1464 metrů. V této jeskyni žili poustevníci. Odsud se vám naskytne nádherný pohled na hory a moře. Pouštní klášter působí se svými dvory a uličkami jako nějaká muzejní vesnice, ale ještě dodnes je osídlený. Slavné jsou středověké byzantské fresky v pohřebním kostele Svatého Antonína. Abyste získali rozhled, vyjděte nahoru do hlavní ulice. Najdete tu také hliněné domky, zahrady a ulice a nový trojlodní kostel sv. Antonína ze 16. století. Antonínský klášter leží jihozápadně od Zafarany mezi Suezem a Hurghadou.

Asi sto kilometrů od El Gouny, popř. asi 60 km západně od Safagy najdete kamenolom z římské doby Mons Claudianus. Mezi prvním a třetím stoletím tady dobývali Římané žulu, světlešedou rulu s černozeleným zbarvením. Zčásti byla používaná do místních staveb, ale větší část byla naloděna do vlasti, aby ji pak mohli Římané zapracovat do monumentálních staveb. Římané nazývali žulový mramor jako claudianum.

5 kilometrů severně od Hurghady odbočuje cesta, která je sjízdná jen s pohonem na všechna kola k Mons Porphyrites. V horách se zásobili Římané kdysi v kamenolomech s pestrými matečnou horninou pro své monumentální stavby. U kamenolomů Mons Porphyrites byl získáván vzácnější červený a černý Porphyr, který byl používán pro sloupy, sochy a sarkofágy. Za prohlídku stojí také ruiny chrámů a dělnických kolonií.