Místo Abu Ghurab (zvané i Abu Gurāb, Abu Gurob) je archeologické naleziště v Dolním Egyptě. Obec se nachází 10 km jižně od Gízy, 4 km severozápadně od Sakkary a přibližně 35 km od centra města Káhira. V blízkosti se nachází také Abu Sir (Memfiské pohřebiště) nebo sluneční svatyně Userkafa a Niuserrea. Tyto svatyně sloužily jako chrámy pro uctění boha slunce Re.

Archeologické vykopávky umístěné v přízemí jsou řazeny chronologicky po směru hodinových ručiček. Většinu výstavního místa zaujímají vykopávky z období Nové říše. Jsou vystaveny ve východním křídle a vedou až do křídla západního. Nacházejí se zde sochy králů Amenophise II., Amenophise III. a Thutmosise III. V severní části leží Amarnský sál, kde se nacházejí malby z různých paláců a hlava sochy královny Nefertiti.

Egyptské muzeum v Káhiře je největším muzeem, které uchovává staroegyptské památky. Nachází se blízko východního břehu Nilu, na náměstí Midan Tahrir. Muzeum bylo založeno francouzským egyptologem Augustem Mariettem v roce 1858, v káhirské čtvrti Bulak. Místo ale velice brzy přestalo vyhovovat svou malou kapacitou a kromě toho hrozilo kvůli blízkosti Nilu zaplavení.

Proto bylo rozhodnuto o založení nového muzea, jehož základní kámen byl položen v roce 1897 a pro veřejnost bylo muzeum zpřístupněno v roce 1902.

Obří metropole Káhira (místními zvaná také Masr) leží na severu země Egypt, v tzv. Dolním Egyptě, podél řeky Nil. Najdete ji asi 100 km od Rudého moře a asi 150 km od moře Středozemního. Hlavní egyptské město má dnes se všemi přilehlými oblastmi přes 15 miliónů obyvatel a je tak největším městem v celé Africe. Nejstarší částí města je Koptská čtvrť (Stará Káhira), kde můžete navštívit kostely, kláštery nebo také muzeum.

Gíza (arabsky el-Gīzah) je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť staré říše v současném Egyptě, které najdete na západním břehu řeky Nil. Leží jihovýchodně od stejnojmenného města, třetího největšího v Egyptě (žije zde kolem 3 milionů obyvatel) a které je často označováno také za jednu z městských částí hlavního egyptského města Káhira. Na starých fotografiích je ještě oblast obklopena poli a vodopády, dnes sem již pomalu zasahuje civilizace z Káhiry.

Egypt se může pyšnit svou tisíciletou historií. O kultuře a náboženství země nesvědčí pouze mnohé monumentální stavby, ale také známá Alexandrijská knihovna, která byla údajně postavena za krále Ptolemaiose II. v roce 288 př.n.l. a měla již za svého času věhlasnou pověst. Uchovávala asi 700 000 pergamenových svitků a měla tak největší sbírku písemností. V roce 48 př.n.l. byla knihovna po obsazení vojsky Julia Césara omylem zapálena a zničena, části knihovny se prý ale zachovaly.