Na západním břehu řeky Nil, nedaleko města Luxor, leží nekropole (pohřebiště) - město mrtvých. V západních Thébách leží, s výjimkou panovníka Achnatona, všichni faraóni egyptské Nové říše. Oproti dřívějším obdobím byly hroby odděleny od kultovních míst, přechovávaly jen sarkofágy s mumiemi a posmrtnými předměty. Vybudovaly se skalní hroby, které měly systém štol, byly dlouhé až 300 m a zpravidla sahaly až do hloubky 20 m.

Na pravém břehu řeky Nil najdete město Luxor v údolí, které je obklopeno skalními stěnami východní pouštní tabule. Je hlavní dopravní tepnou Horního Egypta, zabírá část starého hlavního města egyptské říše - Théby, které se táhne ještě mnohem dále na sever, přes svatyni v Karnaku, se svou nekropolí na západním břehu Nilu až daleko do hor západní pouště. Ke konci byly Théby už jen stínem: malá osada, která obklopovala chrám Amenophise III. a ruiny přístavu uprostřed starších ruin.

Staroegyptské město Ombos, jehož jméno se dochovalo v dnešní podobě jako Kom Ombo (pahorek Ombos), vděčí za svůj vznik velmi strategicky výhodné poloze, která zahrnuje řeku z Núbie do nilského údolí. Rozkvět města spadá ovšem teprve do doby Ptolemaiovců, kdy bylo město povýšeno na hlavní město kraje a postavily se zde chrámy. Ze svatyní z dřívějších dob se už téměř nic nedochovalo.

Město Edfu (nebo také Idfu), obchodní centrum s cukrovary a starými hrnčířským průmyslem, leží v širokém údolí řeky Nil asi 100 km jižně od Luxoru na západním břehu, přes který již od roku 1969 vede most. Ve starověku se jmenovalo město Tbot, koptsky Atbo, z čehož se odvozuje moderní arabský název. V řecké antice se město nazývalo Apollonopolis Magna, podle boha Hora - Apolla, který zde byl velmi uctíván. Horus podle pověsti nesl přízvisko "jeden z Behdet", což bylo označení starého okresu Edfu.

Městečko Esna (nebo Isna) leží na levém břehu Nilu, je spojeno s východní nilskou pobřežní cestou a vede přes významnou přehradu (nilské zdymadlo). Ve starověku byla Esna se sousedním městem Enit (nebo Iunit) jedním z nejdůležitějších míst Horního Egypta a jmenovala se Tesnet, z čehož se odvodilo koptské Sne a arabské Esna.
Ve středověku získalo město význam jako zastávka pro karavany a jako tržiště pro zemědělské výrobky z okolí, dodnes je také jedním z center koptské víry.

Od kláštera sv. Antonína ke klášteru sv. Pavla (arabsky Deir Anba Bula) vede náročná, více hodin trvající cesta pěšky. Touto stezkou nesmíte jít sami, ale jen se zkušeným průvodcem z mnišského řádu. Klášter je menší a jednodušší než antonínský klášter, který je od něj vzdálený 25 kilometrů. Klášter sv. Pavla ale je impozantně položený v údolí vádí Deir. Od zdi, kterou je klášter obklopen, můžete vidět až ke Gebel Musa na Sinajském poloostrově. Pro hosty jsou tu prosté možnosti přenocování (ženy na Velikonoce do kláštera nesmí).